SPOLEK KRAJINA NOVOHRADSKA


Spolek vznikl v roce 2005, původně jako občanské sdružení. Hlavním cílem spolku je ochrana a kultivace krajiny Novohradských hor a podhůří.

Náplní činnosti spolku je: 

  • Propojování aktivit spolků, obcí,  jednotlivců zaměřených na ochranu a kultivaci krajiny Novohradských hor.
  • Zprostředkovávání informací a vzdělávání veřejnosti, spolků, státní správy.
  • Snaha aktivně předcházet zásahům ohrožujícím krajinný ráz, cenné přírodní lokality apod., například nevhodným umístěním zástavby (územní plánování, KPÚ). 
  • Snaha o zachování „paměti krajiny“ –  kulturních prvků v kontextu krajiny.

Příběh krajiny Novohradských hor

Novohradské hory se svým zvláštním a jedinečným způsobem staly poutní krajinou, jen jsme si toho nevšimli. Ve chvíli, kdy spadne poslední zeď, zarostou poslední kameny, brouci rozežerou poslední ovocný strom nebo jakýkoliv jiný symbol příběhů minulých, zůstanou Novohradské hory pouze místem s krásnou přírodou, bez krajinného ducha a identity.

Dominanta Novohradských hor – vrcholy Vysoká (1034 m), Kraví (953 m) a Kuní hora (925 m)

Historie

Nejstarší stopy osidlování zdejší oblasti vedou do 12. století. Do té doby byl lesnatý kraj jen řídce osídlen slovanským obyvatelstvem. Jeho centrum tvořilo hradiště Vitoraz (dnešní Altweitra na rakouském území) spojené vitorazskou stezkou s Doudlebskem.

Důležitou roli sehrál později i cisterciácký klášter ve Světlé (Zwettl), a to nejen prosazováním německé kultury, ale i založením rybníka Žár (u stejnojmenné nejstarší doložené osady na Novohradsku). O něco později, počátkem 13. století, byla nedaleko vybudována tvrz Žumberk s opevněnou vesnicí i kostelem. 

Vlivem rostoucího významu vitorazské obchodní stezky vznikl ve stejné době na ostrohu nad řekou Stropnicí (v dnešních Nových Hradech) strážní hrad, který se stal sídlem strážců českých zemských hranic. Na úpatí Kamenné (dnes Kraví) hory nad osadou Stropnice staví Rožmberkové lovecký zámek Vilémova Hora (dnes Hojná Voda).

Již v roce 1564 se proslavil zdejší léčivý pramen, jehož věhlas lázeňského místa později zdědil pramen objevený o něco níže (dnes Dobrá Voda). Za léčivou vodou brzy proudily davy lidí a r. 1708 zde Albert Buquoy započal monumentální stavbu barokního chrámu. Stavba barokního kostela Panny Marie se stala dominantou celého panoramatu Novohradských hor.

Dalším významným počinem, který beze sporu ovlivnil tvář zdejší krajiny, bylo založení parku (dnes NPP) Tereziino údolí (asi 1756) hrabětem Janem Nepomukem Buquoyem na přání jeho manželky Terezie. Park patřil ve své době k nejkrásnějším v Čechách a dodnes se může pyšnit nejen romantickými stavbami, ale i umělým vodopádem. Na samém okraji Terčina údolí se z 15. století zachoval Cuknštejn, obdivuhodné pozdně gotické vladycké sídlo.

Nejvíce ale změnil Novohradsko rozmach hospodářství. Především pak sklářství proslavené objevením černého skla – hyalitu – a s ním související těžba dřeva. Buquoyové však neopomněli ani ochranu přírody. Roku 1838 nařídil hrabě Jiří ochranu Hojnovodského a Žofínského pralesa a dal tak vzniknout dvěma nejstarším přírodním rezervacím v Čechách. Typickým prvkem novohradské krajiny jsou i tzv. klauzy – umělé vodní nádrže budované kvůli plavení dřeva (Zlatá Ktiš, Huťský, Uhlišťský, Mlýnský rybník či Kapelunk a další). 

Ukázka dobových fotografií
Horní Stropnice
Hojná Voda
Pohoří na Šumavě
Lukov

Poznejte zajímavá místa Novohradských hor

Fotogalerie