Newsletter #2

Kam mizí rysi z Novohradských hor?

Novohradské hory jsou domovem jedné z nejvzácnějších šelem u nás. I když domovem dost nebezpečným. Podle výzkumné pracovnice organizace Alka Wildlife Terezy Minárikové, která šelmy na Novohradsku dlouhodobě monitoruje, žije rys ostrovid v Česku stabilně jen na dvou místech. V Beskydech a v širším pásu Šumavy a Pošumaví včetně Novohradských hor. V Novohradkách ale vydrží jeden rys v průměru pouhé dva roky, pak záhadně zmizí. Existují vážná podezření, že za to může ilegální pytlačení.

Rys ostrovid je vrcholový predátor. Jeho ekosystémovou rolí je regulace zejména spárkaté a vysoké lesní zvěře. Žádný vrcholový predátor se z podstaty nemůže přemnožit, na rozdíl od býložravé lesní zvěře, která nadělá podle odborných studií jen na českých lesích za rok škody mezi 4 až 10 miliardami Kč. Rys si hledá neobsazené teritorium, a pokud mu to konkurenční vztahy (zejména s člověkem) dovolí, vydrží na svém území i celý život.

Teritoria rysů jsou obrovská. Kočky obhospodaří v průměru 250 km² a kocouři i dvakrát tolik. Česko-bavorsko-rakouská populace se rozpíná od Norimberku přes Linec, celou Šumavu právě po Novohradské hory. Zde ale nastávají komplikace. Konkrétní jedinci s teritoriem v jádrovém území Národního parku Šumava jsou monitorováni i víc jak třináct let. Na Novohradsku ale zatím nevydržela ani jedna rysí rodina.

„V okrajových oblastech, jako jsou Novohradské hory, nám vydrží jeden rys dva roky. Od roku 2013, kdy organizace Alka Wildlife začala rysy monitorovat, zmizeli z Novohradských hor všichni, kteří se tam objevili. Během našeho sledování se tam vyskytlo minimálně osm rodin, sedm z nich je mrtvých. V současnosti je tam mladá kočka Laura, která přišla z Rakouska asi před dvěma lety a starý rakouský kocour Milo. Uvidíme, jak dlouho tam vydrží,“ říká v podcastu Podhoubí Tereza Mináriková. Novohradky jsou přitom pro rysa v podstatě ideálním biotopem včetně skalních útvarů, jak je známe třeba z Kamence, na které rysi rádi značkují.

Pytlačení rysa ostrovida je vzhledem k jeho statusu zvláště chráněného druhu trestným činem. Kriminalita spojená s volně žijícími druhy je v Česku bohužel bagatelizována jak na úrovni vyšetřování, tak trestů a neexistuje ani speciální útvar policie, který by se těmito případy zabýval. I tak se občas podaří vystopovat síť lovců, pašeráků a preparátorů, jako například při tzv. Operaci Lovec. Stálo by za to podobnou akci zaměřit na Novohradsko?

Celou epizodu podcastu Podhoubí o rysovi s Terezou Minárikovou si poslechněte zde.

Portál Hnutí DUHA šelmy.cz letos na jaře vydal velmi dobrou on-line publikaci, která na malém prostoru shrnuje důležitá fakta a uvádí věci na pravou míru. Je možné ji zdarma získat tady.

Mapa rozšíření tzv. šumavské neboli česko-bavorsko-rakouské rysí populace v rysích letech 2017-2019. Tmavě vyznačené kvadráty (10 x 10km) byly pozitivní ve všech 3 letech monitoringu, světlé kvadráty jen jeden (žlutě) nebo dva roky (oranžová) (rysí rok začíná na rozdíl od kalendářního 1.května).
Zdroj: Belotti E. a kol. (2023): Lynx Monitoring Report for the Bohemian-Bavarian-Austrian Lynx Population in 2019/2020. 

Zdroj obrázků: ALKA Wildlife; https://www.alkawildlife.eu/zajmove-druhy/rys-ostrovid, https://fb.watch/roT7Xun7Ob/