Newsletter #5

Nature Restoration Law neboli Nařízení o obnově přírody je jednou z velkých evropských legislativ, která upravuje povinnosti členských států v oblastech biodiverzity, klimatu, krajiny a zemědělství. Nařízení vychází ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a je součástí Zelené dohody pro Evropu, v rámci které dochází ke kumulaci zdrojů k financování předpokládaných opatření. Legislativní proces začal v červnu 2022 návrhem Evropské komise, pokračoval složitým projednáním a úpravami v Evropském parlamentu a byl dovršen v červnu 2024 schválením konečné verze Radou Evropské unie, kde zasedají ministři členských zemí.

Krajinu nejen chránit, ale i obnovovat

Příroda není jen něco hezkého, na co se chodíme dívat po nedělním obědě. Je to komplexní biosférický systém, který je předpokladem existence naší civilizace. Zhroutí-li se přírodní systémy, vezmou s sebou kulturu i ekonomiku. Na přírodních systémech závisí potravinová bezpečnost, ukládání uhlíku do půdy, zdravý život lidí, ale i zadržování vody.

Členské země EU mají podle nařízení obnovit krajinu na 20 % své rozlohy. Jen CHKO, národní parky a přírodní rezervace zaujímají přes 15 % rozlohy České republiky. Opatření pro obnovu přírody mají ale vstupovat do krajiny rovnoměrně. Při Ministerstvu životního prostředí se zformovala multidisciplinární pracovní skupina pro obnovu lesů, zemědělské krajiny a řek. V horizontu dvou let by pak měl vzniknout materiál nazvaný Národní plán obnovy přírody – jakýsi jízdní řád pro naplnění Nařízení o obnově přírody u nás.

Česká krajina by se měla vrátit ke své někdejší pestrosti. Pro obnovení ekosystémové stability by měla být bohatší na remízky, aleje, větrolamy, biopásy, zasakovací průlehy, tůně, mokřady a taky přírodě blízké lesy nebo plochy regenerativního zemědělství. V některých částech naší republiky, kde je krajina výrazně odvodněná a půda degradovaná intenzivním průmyslovým zemědělstvím, bude obnovení vyžadovat mnoho úsilí. Jinde je ale cesta k obnově mnohem snazší.

Evropská strategie pro biodiverzitu jako příležitost

Novohradské hory díky historickým okolnostem přímo vybízejí k vyššímu stupni ochrany zatím docela neporušené přírody a krajinného rázu. Řídce osídlené a ne příliš intenzivně obhospodařované území s rozmanitými biotopy a čistou vodou si říká o znovuotevření debaty o ochraně. Pro Jihočeský kraj jde nesporně o příležitost, jak navýšit přírodní bohatství a zajistit si dostatečné zásoby kvalitní pitné vody pro období klimatických výkyvů. Z globálnější perspektivy jsou Novohradky pro svůj relativně nízký stupeň narušení a díky množství stabilních lesních porostů místem schopným ukládat do půdy výrazně vyšší množství uhlíku, než degradované zemědělské plochy v nížinách.

Podle odborníka z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěcha Koteckého nemá Nature Restoration Law přímý vliv na chráněná území v Česku. Jinak je tomu ale v dalších částech strategie pro biodiverzitu Evropské komise. „EU předpokládá, že by do roku 2030 mělo být v každé zemi chráněno 30 % území, z toho jedna třetina „přísně“. Slouží to k naplnění globální dohody OSN o biodiverzitě (Global Biodiversity Framework) z roku 2023. Tady už skutečně o chráněná území jde,“ odpovídá Vojtěch Kotecký na dotaz spolku Krajina Novohradska.