Sympozium Novohradské hory: krajina odolná i křehká

18. 9. 2025, 9 – 20 hod.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Sympozium Novohradské hory: krajina odolná i křehká

Sympozium Novohradské hory: krajina odolná i křehká pořádá spolek Krajina Novohradska ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Biologickým centrem Akademie věd ČR, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje MUDr. Martina Kuby.

Jako obyvatelé, odborná veřejnost a milovníci Novohradských hor si přejeme ekosystémovou i sociální stabilitu této křehké krajiny. Proto pořádáme sympozium s bohatým programem odborných přednášek, příspěvků a diskusí o přírodních fenoménech Novohradských hor a hrozbách, kterým čelí, se zvláštním důrazem na téma ochrany vody. Současně chceme oživit diskusi o možných způsobech ochrany této jedinečné krajiny, včetně zařazení Novohradských hor mezi velkoplošná zvláště chráněná území. Jsme přesvědčeni, že Novohradské hory mají výjimečnou přírodní i kulturně historickou hodnotou nejen v kontextu Jihočeského kraje, ale i České republiky a Evropy.

Novohradské hory jsou krajinou pozoruhodné krásy, čisté vody a vzácných rostlin i živočichů. Jsou ostrovem klidu, ticha a hvězdné oblohy v moři lidských sídel, intenzivního zemědělství, průmyslu a dopravy střední Evropy. Pro své přírodní i kulturně historické hodnoty a mystický náboj si zaslouží citlivý přístup, promyšlenou péči a šetrný rozvoj. Jedním z největších bohatství Novohradských hor je množství čisté vody, která se sbírá v povodí Malše a zásobuje značnou část Jihočeského kraje pitnou vodou přes vodní nádrž Římov. Tuto vodu je třeba chránit před znečištěním hned od pramenišť.

Dlouho zapomenutý a řídce osídlený prostor se vyznačuje relativně neporušenými ekosystémovými vazbami, které tvoří dobrý základ pro odolnou krajinu v časech environmentálních krizí. Vzhledem k nízkému stupni ochrany přírody a absenci dlouhodobé vize jde zároveň o krajinu ohroženou škodlivými záměry, jako je krátkozraká nebo předimenzovaná výstavba a nešetrné hospodaření na vodních nebo jiných přírodě blízkých plochách.

Přijďte svou účastí podpořit myšlenku citlivé péče o tuto krajinu.

Kulatý stůl

Po skončení programu srdečně zveme do blízkého studentského klubu Kampa ke kulatému stolu, který bude širší platformou pro diskusi novohradských samospráv, jihočeských institucí, významných lokálních aktérů a odborné i laické veřejnosti o rozvoji a budoucnosti tohoto hraničního pohoří.

Tématem kulatého stolu je ochrana přírody a krajiny Novohradských hor. Je v Novohradských horách dostatečně chráněna voda, přírodní bohatství, kulturní a historický odkaz či klid? Je vyhlášení CHKO Novohradské hory znovu na stole? Jaké k němu vedou kroky? Jaké jsou výhody a případné obavy, které se pojí s velkoplošným zvláště chráněným územím?

Do diskuse může vstupovat širší veřejnost, která je rovněž přizvána. Výsledkem má být otevřená debata, kde jsou navzájem respektovány různé postoje. V širším smyslu je formát kulatého stolu otevřeným fórem, kde je možné v duchu kultivované diskuse vyjádřit své názory, argumenty, příběhy i emoce vztahující se k unikátnímu území, jehož současná ochrana (formou přírodního parku) vůči potenciálním i aktuálním hrozbám není dostatečná.

Kulatého stolu se lze po předchozí registraci zúčastnit i bez účasti na celodenním programu sympozia. Zaregistrujte se zde.

Program

Hlavní program (9 - 17 hod.)
Přírodovědecká fakulta JU, budova C

8:15 - 9:00	Registrace
9:00 - 9:20	Úvodní slovo František Vácha / děkan PřF JU František Talíř / náměstek ministra ŽP Libor Grubhoffer / ředitel Biologického centra AV ČR
9:20 - 11:15	Přírodní biotopy Novohradských hor Milan Štech / Katedra botaniky PřF JU Fauna Novohradských hor a její ohrožení Jan Havlíček / OŽPZL KÚ Tomáš Bodnár / AOPK ČR Velké šelmy Novohradských hor Hana Bednářová / AOPK ČR Návraty vody v pramenných oblastech Ivana Bufková / NP Šumava Vliv hospodaření na Novohradsku na kvalitu pitné vody VN Římov Jiří Peterka a kol. / Biologické centrum AV ČR
	Coffee break
11:45 - 13:15	Historie ochrany přírody v Novohradských horách Jiří Bureš / AOPK ČR Dnešní výzvy ochrany přírody v Novohradských horách Kateřina Jemelíková / OŽPZL KÚ Josef Bím / Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Krajina – neoddělitelná součást územně plánovací dokumentace Věra Třísková / ÚP KÚ Dobrá voda: bez biodiverzity to nepůjde! Lucie Štefanská / Mattoni 1873 Velkoplošná ochrana přírody v ČR Petr Krása / AOPK ČR, CHKO Slavkovský les
	Oběd (studentský klub Kampa)
14:30 - 15:25	Pohled z rakouské strany Martin Donat / hornorakouský ombudsman pro ŽP Quo vadis, Novohradské hory? Klára Salzmann / Fakulta architektury ČVUT
	Coffee break
15:40 - 17:00	Panelová diskuse Klára Salzmann, Jiří Peterka, Karel Prach, František Talíř, Ladislav Miko Závěrečné slovo Jaroslav Vrba

Moderovat bude Ivan Rynda / vedoucí Katedry sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy

Večerní program (18 - 22 hod.)
studentský klub Kampa

18:00 - 20:00

Kulatý stůl (diskusi povede Ondřej Šebestík / redaktor Českého rozhlasu)

Ke kulatému stolu zveme starostu Nových Hradů Vladimíra Hokra, starostku Benešova nad Černou Veroniku Korchovou, starostu Horní Stropnice Václava Kučeru, starostu Pohorské Vsi Jiřího Křiklavu, starostu Malont Vladimíra Malého, Michala Jarolímka z Destinace Novohradsko-Doudlebsko, botanika Petra Krásu z CHKO Slavkovský les, ředitele CHKO Český les Tomáše Peckerta, sociálního a kulturního ekologa Ivana Ryndu, ředitele OŘ jižní Čechy Kamila Bjačka za Lesy ČR, soukromého zemědělce a lesníka Daniela Pitka a náměstka hejtmana Jihočeského kraje Davida Štojdla.

20:00 - 22:00

Po ukončení kulatého stolu jste vítáni zůstat ve studentském klubu Kampa na neformální společenský večer.

Celý program sympozia bude probíhat v českém jazyce.

Organizační informace

Vstupné a registrace
Vstupné na hlavní program
Je možné zvolit ze 3 variant vstupného:
1. 700 Kč (pokrývá jídlo a menší část nákladů na organizaci)
2. 1200 Kč (pokrývá jídlo a větší část nákladů na organizaci)
3. Jakékoli vyšší vstupné (příspěvkem navíc pomůžete pokrýt nejen nezbytné náklady na sympozium, ale podpoříte další aktivity spolku Krajina Novohradska směřující k ochraně Novohradských hor)

Vstupenky je možné vrátit do 7. 9. 2025 (včetně). Po tomto datu je vstupenka nevratná (lze za sebe vyslat náhradu).

Vstupné na kulatý stůl v rámci večerního programu je zdarma a je součástí registrace.
Rádi byste se zúčastnili pouze kulatého stolu? Zaregistrujte se zde.

Čas konání
18. 9. 2025, 9 – 22 hod.

Místo konání
Do kampusu Jihočeské univerzity se nejlépe dostanete ze zastávky MHD Jihočeská univerzita (linky trolejbusu 3 a 15) a pak pěšky asi 6 minut (mapa).

Pokud pojedete autem, zaparkujte v přilehlých ulicích (parkoviště univerzity je vyhrazeno pro její zaměstnance).

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C – Hlavní program (9 – 17 hod.)
Adresa: Branišovská 1760, České Budějovice (mapa)
Vstup do budovy je přístupný bezbariérově (více informací k přístupnosti zde).

Studentský klub Kampa – Oběd a večerní program (18 – 20 hod.)
Adresa: Studentská 1824/29, České Budějovice (mapa) – cca 9 minut pěšky od budovy C PřF JU
Vstup do studentského klubu Kampa je přístupný bezbariérově.

Catering
Během dne je zajištěno občerstvení formou dopoledního a odpoledního coffee breaku a oběd. Oběd proběhne formou bufetu ve studentském klubu Kampa. K dispozici bude jak vegetariánské, tak masové jídlo převážně z lokálních zdrojů.

V rámci večerního programu si občerstvení a nápoje hradí každý sám.

Kontakt pro případné dotazy
Hana Bernardová (tel. +420 777 903 227, hana.bernardova@krajinanovohradska.cz)

Obsah příspěvků

Přírodní biotopy Novohradských hor
Milan Štech
Novohradské hory představují geomorfologicky dobře vymezený celek na hranici Česka a Rakouska. Příspěvek představí toto území z hlediska základních přírodních charakteristik od geologie, klimatických poměrů, po stručnou historii vývoje krajiny. Podrobně se pak bude zabývat přírodními stanovišti a jejich rostlinnými společenstvy. Odpoví na otázky, jaká stanoviště jsou biologicky cenná, jaké se zde vyskytují vzácné druhy rostlin a zda území čelí problémům s invazními druhy. Součástí příspěvku bude také prezentace probíhajícího botanického výzkumu. Závěrem budou diskutovány hlavní příčiny ohrožení přírodních biotopů Novohradských hor. (Příspěvek vznikl za podpory projektu ATCZ00182 Cross-border plants CZ-AT, INTERREG Rakousko – Česko 2021-2027.)

Fauna Novohradských hor a její ohrožení
Jan Havlíček, Tomáš Bodnár
Členitá a řídce osídlená krajina Novohradských hor poskytuje útočiště pro mnoho chráněných a vzácných druhů živočichů. Zájem člověka o tuto oblast v posledních dekádách opět postupně sílí. Jak se s tím vyrovnávají místní zástupci fauny jako tetřívek obecný, žluťásek borůvkový nebo tajemná perlorodka říční? Projdeme si společně příběhy těchto a mnoha dalších zajímavých živočichů, pro které Novohradské hory byly či jsou stále domovem.

Velké šelmy Novohradských hor
Hana Bednářová
Příspěvek se zabývá návratem vlka obecného a rysa ostrovida do krajiny Novohradských hor. Vysvětluje, odkud k nám přichází, jak zde žijí a jakou pomoc nabízí stát místním lidem při řešení konfliktních situací, které soužití s velkými šelmami provází.

Návraty vody v pramenných oblastech
Ivana Bufková
Přednáška shrnuje zkušenosti s obnovou vodního režimu na Šumavě. Vysvětluje příčiny poškození vodního režimu i možné způsoby nápravy v podobě hydrologických revitalizací. Vysvětluje specifika revitalizací v pramenných oblastech včetně základních přístupů i konkrétních technologií. Pozornost je věnována zvláště prameništím, rašeliništím a drobným tokům. Krátce budou zmíněny i výsledky monitoringu, které ukazují, jakým způsobem mokřady reagují na prováděná opatření.

Vliv hospodaření na Novohradsku na kvalitu pitné vody VN Římov
Jiří Peterka a kol.
Příspěvek integruje poznatky o vlivu způsobu hospodaření na území Novohradska, které tvoří přibližně 50 % plochy povodí vodárenské nádrže Římov zásobující pitnou vodou cca 400 000 obyvatel jižních Čech, na kvalitu vody tohoto vodárenského zdroje, a současně hodnotí efektivitu biomanipulačních opatření v hlubokých vodárenských nádržích. V kontextu probíhající klimatické změny dochází k nárůstu teploty vody, prodlužování období stratifikace a snižování průtoků v letním období, což přispívá k rozvoji sinicových květů a hypoxii hypolimnia. Dlouhodobý nárůst přísunu živin, především fosforu, je způsoben zejména difúzními vstupy ze zemědělského a intenzivního rybničního hospodaření v horních částech povodí. Problematické je především legislativně obtížně regulovatelné přikrmování ryb obilím a aplikace hnojiv, které přispívají k eutrofizaci povrchových vod. Výsledky dlouhodobých studií ukazují, že možnosti zlepšení kvality vody prostřednictvím biomanipulace (např. posilování obsádky dravých ryb nebo redukce planktivorů) jsou v hlubokých vodárenských nádržích velmi omezené. Dlouhodobé udržení vysoké kvality surové vody pro úpravu na pitnou vodu proto není dosažitelné bez zásadní změny managementu hospodaření v povodích vodárenských nádrží, včetně legislativních úprav a efektivního komplexního monitoringu vstupů živin.

Historie ochrany přírody v Novohradských horách
Jiří Bureš
Nejstarší snahy o ochranu zachovalých přírodních lokalit Novohradských hor jsou datovány už do roku 1838, kdy z rozhodnutí majitele buquoyského panství byly z hospodaření vyjmuty plochy dnes známé jako Žofínský prales a prales Hojná voda. V roce 1949 byla legislativně zakotvena ochrana přírodně krajinářského parku Terčino údolí. K významnému rozšíření chráněných území došlo ale až po roce 1990. Dnes je podstatná část Novohradských hor v rámci evropského systému ochrany přírody Natura 2000 zařazena do Ptačí oblasti Novohradské hory a velká část území je zařazena do systému maloplošných zvláště chráněných území (dále MZCHÚ), kterých je tu celkem 11. Území splňuje svými přírodními i krajinářskými hodnotami podmínky k vyhlášení chráněné krajinné oblasti, tento záměr však zatím opakovaně nebyl dotažen do konečného vyhlášení.

Dnešní výzvy ochrany přírody v Novohradských horách
Kateřina Jemelíková, Josef Bím
Příspěvek se bude věnovat různým stupňům aktuální ochrany území. Hlavní pozornost bude věnována lokalitám soustavy Natura 2000 a maloplošným zvláště chráněným územím. Podíváme se na předměty ochrany a různá specifika managementu těchto území. Další kapitolou budou projekty nebo záměry, jejichž hlavním cílem je ochrana přírody nebo podpora biologické rozmanitosti Novohradských hor, se zaměřením na projekty a záměry Jihočeského kraje.

Krajina jako neoddělitelná součást územně plánovací dokumentace
Věra Třísková
Ve světle rostoucích nejen nových energetických potřeb státu narůstá zájem o využití volné krajiny pro jiné účely, než je její produkční či přírodní funkce. V rámci územního plánování je nezbytné neopomenout krajinu jako funkční a fungující celek s jednotlivými sídly, které se uvnitř ní nacházejí. I pomocí nástrojů územního plánování je možné docílit rozvoje jednotlivých samosprávných celků při zachování hodnot a kvalit krajiny, která tato sídla v bližším či vzdálenějším kontextu obklopuje. Tato přednáška nastiňuje konkrétní možnosti a směry přístupu k harmonizaci krajiny i rozvoje obcí.

Dobrá voda: bez biodiverzity to nepůjde!
Lucie Štefanská
Přírodní minerální vody se pyšní svou čistotou. Tu však ovlivňuje prostředí, ve kterém „minerálky“ vznikají. Nejen proto se Mattoni 1873 rozhodla pozitivně působit na stav biodiverzity v okolí svých závodů. Prvním větším krokem k naplnění tohoto cíle bylo zahájení projektu obnovy luk (s důrazem na vytváření vhodných podmínek pro motýly). Do portfolia společnosti náleží i minerální voda pocházející z Novohradských hor. V Byňově, kde se stáčí Dobrá voda, tak již čtvrtým rokem ve spolupráci s ČSOP probíhá obnova louky na vlastním pozemku Mattoni 1873. Vzájemná závislost mezi společností a biodiverzitou ale nekončí za hranicemi vlastních pozemků, je tvořena širším prostředím, které tvoří i místní komunity.

Velkoplošná ochrana přírody v ČR
Petr Krása
Příspěvek představí varianty a principy ochrany velkých území v České republice. Odpoví na otázky, zda je u nás dostatečně chráněno vše, co ochranu potřebuje, zda je tato ochrana efektivní, jak ji vnímá společnost a zda je pro společnost omezující či naopak. Na závěr se zamyslí nad rolí Novohradských hor v kontextu ochrany přírody.

Quo vadis, Novohradské hory?
Klára Salzmann
Krajina česká a moravská vnitrozemská a krajina Sudet. Každá si prochází svým specifickým vývojem. Zdejší Sudety obzvláště složitým. Dnes prožíváme dobu zájmu o věci krajiny, protože se nám začíná hroutit naše každodenní jistota v podobě přírodních procesů. Adaptace krajiny na změnu klimatu je sice nevyhnutelná, ale příliš se nehodí do vládního scénáře nárůstu HDP a současných válečných nálad a světových změn. Jaký je tedy další scénář pro krajinu Novohradských hor? Uvědomujeme si jejich přírodní a kulturní hodnoty? Jaký je vztah dnešních místních ke své krajině? Umíme pojmenovat novou identitu a vizi pro zdejší krajinu a její obyvatele?

Krajinářská architektka Klára Salzmann představí svůj přístup k systémové regeneraci krajiny jako zásadní předpoklad pro náš další život v historické perspektivě Sudetské krajiny na několika příkladech. Naše snahy přírodu měnit a nenaslouchat koncertu zvuků, tvarů a vztahů se napříč dějinami příliš neosvědčily. Jaké tedy máme možnosti přežití v naší krajině bez ohrožení samotné podstaty našeho bytí a ducha? Předmětem myšlení a tvorby Kláry Salzmann je hledat a nacházet modely, které umožní naši vzájemnou koexistenci s živým světem kolem nás a současně navázat na kulturní souvislosti.

Řečníci a panelisté

Doc. Ing. Milan Štech, Ph.D.
Vysokoškolský pedagog a vědec působící na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se systematikou vyšších rostlin – jak druhy vznikají, jak se liší a vyvíjejí, je předním odborníkem na českou květenu, přednáší a vede exkurze pro studenty i veřejnost. Dlouhodobě se zabývá výzkumem Květeny Šumavy a je autorem zpracování několika rodů pro knižní dílo Květena ČR a jedním z editorů Klíče ke Květeně České republiky.

Mgr. Tomáš Bodnár
Pracuje jako zoolog na Agentuře ochrany a přírody ČR, RP jižní Čechy. Je rovněž členem České společnosti ornitologické. V Novohradských horách se dlouhodobě věnuje monitoringu chřástala polního v zemědělsky využívané krajině a je součástí pracovního týmu zabývajícího se ochranou perlorodky říční v horním toku Malše.

Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.
Pracuje na Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Jihočeského kraje. Je členem České společnosti ornitologické a předsedou Jihočeského ornitologického klubu. Zabývá se monitoringem a mapováním ptactva na území jižních Čech.

Hana Bednářová
V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR působí od roku 1990. V rámci AOPK ČR se věnuje intenzivnímu monitoringu velkých šelem od roku 2013, kdy se připojila k projektu NP Šumava, sledování populace rysa ostrovida. Celoživotní zájem a poznávání velkých šelem byl formován desítky let trvajícím přátelstvím s Ludvíkem Kuncem, který byl jejich respektovaným znalcem.

RNDr. Ivana Bufková, Ph.D.
Vystudovala geobotaniku a pracuje v Národním parku Šumava. Má na starosti výzkum a ochranu mokřadů a dlouhodobě se zabývá obnovou poškozených mokřadů a celkovou revitalizací vodního režimu v krajině.

RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.
Je českým hydrobiologem a odborníkem na ekologii ryb, který od roku 2022 zastává pozici ředitele Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ve své vědecké práci se dlouhodobě zaměřuje na výzkum potravní ekologie plůdku ryb, sukcese rybích společenstev v antropogenně vzniklých jezerech a využití moderních metod analýzy potravních vztahů, včetně stabilních izotopů.
Je autorem či spoluautorem více než 100 odborných publikací v mezinárodních časopisech a desítek výzkumných zpráv a dalších aplikovaných výsledků. Aktivně se podílí na řešení národních i mezinárodních výzkumných projektů. Dlouhodobě působí jako vysokoškolský pedagog na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde je také členem několika vědeckých a hodnoticích rad. Jeho profesní dráha je úzce spjata s Biologickým centrem AV ČR, kde od roku 2000 postupně prošel všemi vědeckými pozicemi až po současné vedení Hydrobiologického ústavu. Významným přínosem je jeho zapojení do komercializace výsledků výzkumu a spolupráce s aplikační sférou, zejména v oblasti revitalizace vodních ekosystémů a monitoringu rybích populací.

Ing. Jiří Bureš
V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (či předcházejících organizacích ČÚOP a SCHKO ČR) působí od roku 1991. V letech 1991–2014 v pozici specialisty na problematiku vody, rybníků a zemědělství na Správě CHKO Třeboňsko. Věnoval se i managementu a vyhlašování maloplošných chráněných území, dotačních titulů podporujících revitalizaci toků a mokřadů, zoologii obratlovců včetně monitoringu a mapování jednotlivých druhů. Podílel se na vytváření sítě lokalit NATURA 2000 v Jihočeském kraji, především na přípravě podkladů a vyhlášení jednotlivých ptačích oblastí. Od roku 2015 je ředitelem Regionálního pracoviště jižní Čechy.

Ing. Kateřina Jemelíková
Po magisterském studiu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě se od roku 2009 věnuje ochraně přírody a krajiny. Nejprve na Správě CHKO Český ráj a od roku 2018 na Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. Aktuálně je její prioritní náplní ochrana lokalit soustavy Natura 2000 a vyhlašování zvláště chráněných území, případně zajišťování péče o tato území.

Ing. Josef Bím
Pochází z Malont a vystudoval obory Krajinné inženýrství a Regionální environmentální správa na České zemědělské univerzitě v Praze. Od roku 2014 působí nejdříve jako projektant později jako vedoucí projektového týmu ve firmě Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Podílel se nebo zpracovával řadu revitalizačních projektů jak v Novohradských horách, tak i v rámci České republiky.

Ing. Věra Třísková
Pořizovatelka územně plánovacích dokumentací s více než 15letou praxí. Od roku 2008 pracovala jako referent územního plánování nejprve na Magistrátu města České Budějovice, následně na Krajském úřadě Jihočeského kraje, kde od roku 2020 působí jako vedoucí oddělení územního plánování.

Mgr. Lucie Štefanská
Vystudovala zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Poté, co zakusila úskalí vědeckého bádaní při nedokončeném doktorském studiu na Lesnické fakultě ČZU, pracovala dva a půl roku na AOPK ČR na přeshraničním projektu Evropské unie Interreg AT-CZ: Crossborder Habitat Network and Management – Connecting Nature AT-CZ. Téma „konektivity“ ji od té doby svým způsobem provází i nadále. V Zoo Praha si vyzkoušela propojovat širokou veřejnost se světem zvířat prostřednictvím informačního systému zahrady a na současné pozici specialisty environmentálních projektů ve společnosti Mattoni 1873 hledá optimální spojení mezi podporou biodiverzity a ostatními zájmy firmy.

Ing. Petr Krása
Studovaný na fakultách životního prostředí, povahou přírodozpytec, odborností botanik, pracující na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v regionálním pracovišti Správy CHKO Slavkovský les. Je odborným spoluautorem návrhu CHKO Krušné hory. Profesně se věnuje mokřadům, rašeliništím, správě několika národních přírodních rezervací a památek, přispívá do odborných periodik a je spoluautorem několika regionálních knih, přednáší na školách a odborné i poučené veřejnosti. Mezi jeho zájmy patří vysoké hory, polární oblasti, východní Evropa a Balkán.

DI Dr. Martin Donat
Vodohospodářský inženýr, od roku 2007 hornorakouský ombudsman pro životní prostředí.

Doc. Ing. Klára Salzmann, Ph.D.
Absolvovala v roce 1982 studium krajinářské architektury na Corvinus University v Budapešti, Ph.D. titul získala v roce 2008 na SPU v Nitře, habilitaci v roce 2022 na FA ČVUT. Působí jako pedagog oboru Krajinářská architektura na Fakultě architektury ČVUT v Praze a vede Atelier velkých krajinářských měřítek. Společně se studenty otevírá témata revitalizace krajiny Sudet, kulturní krajiny a koncepce krajiny a sídel v územním plánování. Pracuje jako autorizovaný krajinářský architekt ČKA. Ve své praxi se věnuje komplexnímu krajinnému plánování a propagaci zelené infrastruktury v České republice a vytváří prostor pro život všech živých bytostí. Celý život se věnuje dobrovolnickým aktivitám, byla iniciátorem záchrany úzkorozchodné železničky Čierny Balog a zakladatelem Školy lidové kultury na Zaježové na Slovensku.

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
Zabývá se vegetační ekologií a ekologií obnovy na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích, kde působí jako profesor. Zároveň pracuje i v Botanickém ústavu AV ČR v Třeboni. Obor ekologie obnovy uvedl do České republiky v pol. 90. let, od té doby se mu intenzivně věnuje včetně praktických aplikací. Propaguje využití spontánní, nebo mírně usměrňované sukcese při obnově narušených nebo i zničených ekosystémů. Výzkumu různých typů sukcese se věnuje u nás i ve světě.

Mgr. František Talíř
Po maturitě na českokrumlovském gymnáziu strávil pracovně-vzdělávací rok v toskánském Loppianu. Po svém návratu vystudoval historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity a operní zpěv na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Do Itálie se vrátil v roce 2018 v rámci studijního programu Erasmus+ (Univesitŕ degli Studi della Tuscia ve Viterbu) a následné pracovní stáže v Rocca di Papa u Říma. V letech 2020–2024 byl vicehejtmanem Jihočeského kraje, kde měl na starosti životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch. Od roku 2024 je náměstkem ministra životního prostředí ČR. Mezi jeho záliby patří hudba, sport a pěší putování.

Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.
Půdní biolog a ekolog, environmentalista, pedagog a popularizátor vědy. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze (1984), tamtéž obhájil doktorát v oblasti systematické zoologie a ekologie (1996), habilitoval se v oboru ekologie na Fakultě životního prostředí České zemědělské Univerzity v Praze (2009). Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, delší dobu přednášel ekologické a environmentální vědy na Univerzitě v Antverpách (profesor, 2010-2024), půdní zoologii na FŽP ČZU Praha (docent), pozvané přednášky na řadě dalších českých a evropských Univerzit. Byl členem správní rady Univerzity Karlovy v Praze i Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, i členem několika vědeckých rad fakult a ústavů v Čechách a na Slovensku. Zakládal oddělení Půdní biologie Ústavu ekologie zemědělské krajiny v Košicích. Mnoho let pracoval ve státní správě a samosprávě, v ČR pracoval na České inspekci životního prostředí jako vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny (1993-2001), dále pak jako náměstek ministra životního prostředí ČR (2002-2005), byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě ČR J. Fišera (2009). Od roku 2005 pracoval ve vysokých úřednických funkcích Evropské komise (2005-2011 ředitel pro biodiverzitu DG Environment, 2011-2017 zástupce generálního ředitele a pověřený generální ředitel DG SANTE pro bezpečnost potravinového řetězce, 2018-2021 vedoucí Zastoupení EK na Slovensku). Od roku 2021 v pozici vysokého poradce (hors-class advisor) DG SANTE, delegovaný Evropskou komisí pro podporu českého předsednictví EK (2022) a posléze jako poradce ministra životního prostředí, zmocněnec vlády ČR pro mezinárodní vyjednávání o biodiverzitě a od r. 2023 i jako environmentální poradce Prezidenta republiky P. Pavla. Aktivní v mnoha mezinárodních i národních environmentálních organizacích a institucích v oblasti ochrany ohrožených druhů, ochrany divočiny, environmentální ekonomie a půdní biologie a ekologie, člen několika odborných a ochranářských společností. Věnuje se intenzivně popularizaci vědy a environmentální výchově (desítky přednášek, mnoho odborných publikací a knih, tvůrce oceňovaných dokumentárních filmů), přes 10 let působil ve správní radě Nadace Partnerství. Především ale aktivní půdní biolog, odborník na skupinu půdních roztočů pancířníků (Oribatida), při jejichž studiu navštívil i mnoho krajin světa. V této oblasti spolupracuje a podílí se na projektech špičkových pracovišť půdní biologie po celém světě. Krédo: Vize se mohou stát realitou, pokud to opravdu chceme. Když to nezkusíš, tak se to nestane – ale když to zkoušíš, stojí za to to zkoušet pořádně.

PhDr. Ivan Rynda (moderátor sympozia)
Učitel na Univerzitě Karlově v Praze, Fakultě humanitních studií – obor sociální a kulturní ekologie. Z totalitního školství vyloučen, dostudoval dálkově a pokládá se za samouka (doktorát 1985). Od roku 1975 se živil jako sanitář, montér, myč oken a knihovník, poté jako programátor a systémový analytik. Filosofie, literární věda, zájem o politiku a věci veřejné a o globální problémy lidské civilizace jej dovedly k problematice životního prostředí. V letech 1990-92 byl předsedou výboru pro životní prostředí Federálního shromáždění ČSFR. Od roku 1992 působil na Karlově univerzitě jako zástupce ředitele Centra UK pro otázky životního prostředí, spoluzaložil Fakultu humanitních studií UK a na ní vytvořil obor sociální a kulturní ekologie. Člen Českého národního komitétu programu UNESCO Člověk a biosféra (2001–) a 2008-2021 jeho předseda, člen České komise pro UNESCO (předseda sekce pro životní prostředí 2011-2024). V roce 2011 jmenován členem Rady Agentury ochrany přírody a krajiny MŽP ČR. Člen a spoluzakladatel řady NNO. Držitel Ceny Josefa Vavrouška za zásluhy o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj za rok 2002.

Mgr. Ondřej Šebestík
Editor a redaktor Radia Wave a autor environmentálního podcastu Podhoubí. Studoval na Fakultě humanitních studií UK a Teorii a dějiny moderního a současného umění na UMPRUM. Je autorem podcastové série Příběh uhlí pro pražskou kancelář Heinrich Böll Stiftung. Kromě publicistické činnosti příležitostně moderuje. S Davidem Přílučíkem spolupracoval na podcastu Unprotected Nature pro Artyčok.tv.

Kontakt pro případné dotazy

Hana Bernardová (tel. +420 777 903 227, hana.bernardova@krajinanovohradska.cz)

SYMPOZIUM 2025

18. 9. 2025, 9 – 20 hod.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích