Noční pouť na Dobrou Vodu pod klenbou srpnových perseid
Na modelování krajiny asi nejvýrazněji působí způsoby hospodaření. V případě Novohradských hor je ale využívání a správa přírodních zdrojů skoro stejně významnou silou, jako duchovní program zapsaný do krajiny našimi předky. Nejprve s Rožmberky, v plně rozvinuté formě pak za Buquoyů vzniká barokní komponovaná krajina. Jejím smyslem bylo vyznačit trasy pro pěší procesí pomocí milníků, zastavení, drobných sakrálních staveb a alejí v rituální gradaci výstupu směrem k hlavním poutním místům se speciálním náboženským významem.
Zveme vás jménem spolku na noční pouť na Dobrou Vodu, která proběhne ze soboty 17. 8. na neděli 18. 8.
Chcete zažít Novohradky jinak? Putovat jimi v noci? Myšlenka noční pouti vychází z fascinace nočním panoramatem Novohradských hor.
Středobodem krajiny Novohradska je víc jak tři sta let barokní kostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě, umístěný tak, aby byl viditelný z velké dálky. Osvětlení dává možnost vidět kostel v dálkových pohledech také v noci a putovat celou noc za zářícím bodem v krajině.
Pouť se koná tradičně v půli srpna, v blízkosti termínu svátku Nanebevzetí Panny Marie, kdy na poutní místo zvané Brünnl, později Dobrá Voda směřovalo nejvíce poutníků. Srpnové noční nebe je fascinující v čase padajících perseid.
Vyrážet se bude z Trhových Svinů od kostela Nanebevzetí Panny Marie ve 21 h. Trasa kolem 20 km je středně náročná, může být obtížnější se sníženou noční viditelností. S sebou si vezměte vhodné oblečení a obuv, pláštěnku, baterku, něco menšího k jídlu a k pití, podložku nebo deku na sezení (budeme cestou odpočívat) a svíčky k rozsvícení do kapliček.
Na Dobrou Vodu přijdeme krátce po východu slunce od Slepičích hor. Navštívíme Svatou Trojici, Klení a další zajímavá místa. Pro návrat do Trhových Svinů je možné využít autobus (odjezd z Dobré Vody ve 12:27). Vstupné je dobrovolné a bude použito na provoz spolku Krajina Novohradska. Poutí nás provede Michaela Vlčková. Akce je bez omezení kapacity, předchozí přihlášení je vítané.
Michaela Vlčková je teoložka z řad spolku Krajina Novohradska, která léta píše a přednáší o sakrálních stavbách a duchovní krajině Novohradských hor. Je autorkou knih Duchovní krajina Novohradských hor: Novohradsko a Duchovní krajina Novohradských hor: Horní hvozd. Mimo jiné organizuje Výlety divočinou Novohradských hor a oživuje myšlenku poutě.
Barokní poutní tradice zmizela, idea poutě je ale něco univerzálního, k čemu se člověk přirozeně vrací. Novohradské hory jsou ideálním terénem pro osamělé toulání i kolektivní putování, spíše než pro masový turismus. Pouť chápeme jako rozjímavé putování, dává možnost vnímat krajinu očima poutníků.
Letos nás bude provázet poezie japonského potulného básníka Nanao Sakaki.
Muzeum sklářství na Hojné Vodě a kostel sv. Vavřince v Klení
Třetí vydání newsletteru Krajiny Novohradska se věnuje dvěma tématům a v obou případech jde o architekturu. Správné umístění v krajině je předpokladem dlouhodobého úspěchu staveb. Kostel sv. Vavřince v Klení je od dávného středověku dominantou pod hřebenem Slepičích hor a nyní prochází znovuzrozením. Nejde to ale zadarmo, a proto potřebuje v poslední etapě rekonstrukce naši pomoc. Muzeum sklářství na Hojné Vodě své správné umístění teprve hledá a zdá se, že momentálně spíš poněkud tápe. Posuďte sami.
Muzeum sklářství na Hojné Vodě by mohlo stát v místě významného výhledu do krajiny. Neměli bychom uvažovat o jiném umístění?
Nová varianta situuje objekt s výraznou prosklenou kopulí do svahu na severní (spodní) okraj parkoviště na Hojné Vodě. Navrhované umístění objektu (resp. již vznikající stavební navážka) však narušuje terénní modelaci a objekt tak vystupuje mimo centrální část vsi do volné krajiny. Umístění stavby nejenže nerespektuje koncepci Ing. arch. Karla Paluše, ale může narušit významnou pohledovou osu.
V neděli 26. 5. 2024 v Hojné Vodě proběhla schůzka s autorem regulačního plánu a studie návsi. Koncepce návsi a požadavky občanů na její řešení měly být hlavním bodem jednání, avšak téma sklářského muzea a změna regulačního plánu v diskusi dominovaly. Závěr pana architekta k muzeu a regulačnímu plánu je, že celá plocha návsi – včetně vznikající navážky – bude označena jako občanská vybavenost. Toto řešení teoreticky umožňuje na případné připomínky k objektu muzea nebrat zřetel, a bude-li tato změna regulačního plánu odsouhlasena, vzroste variabilita možností zástavby na celé ploše. Klíčové tedy budou regulativy, které budou podobu případné zástavby definovat.
Při plánování takto závažných zásahů je diskuse mezi vedením obce a veřejností nejen o vyběru místa zásadní. Má-li stavba sloužit v první řadě obci a tedy místním obyvatelům, ale i návštěvníkům Hojné Vody, pak je potřeba o projektu otevřeně mluvit a vzniklé debatě při rozhodování naslouchat.
Obnova kostela sv. Vavřince v Klení míří do poslední etapy a potřebuje naši finanční pomoc
I přes jižní Sudety se ve 20. století dějiny přehnaly hned několikrát jako tornádo a na pozůstatky jejich řádění narážíme dodnes. Středoevropská krajina byla po staletí rytmizována orientačními body a mezi ty nejdůležitější patřily sakrální stavby. Původně gotický kostel sv. Vavřince v Klení byl se svou cibulovou bání věže a typickým vernakulárním charakterem přesně takovým prvkem v krajině. Prostou, barokně upravenou architekturu obepíná do kruhu krásná kamenná zídka. O funkci orientačního bodu kostel v posledních desetiletích přišel a pohltil jej les. To nic neubralo na jeho kouzlu, pouze se zesílil intimní charakter místa.
Osud památkově chráněné stavby s přilehlým hřbitovem se v raných 90. letech blížil osudu kostela Panny Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě. Naštěstí se do záchrany objektu stihla pustit skupina dobrovolníků. Na jejich činnost od roku 2012 navazuje Spolek pro záchranu budovy kostela v Klení, obec Benešov n. Černou. Od té doby se z ruiny téměř v demoličním stavu postupně a pracně znovu klube sebevědomý kostel se zvonicí, omítkami a štuky, kamennými překlady, dřevěnými dveřmi a okny s kováním, téměř opravenou okrouhlou zídkou, dokonce i s částečným mobiliářem.
Kromě modlitby je kostel tradičně i místem sousedského setkávání. I kostel sv. Vavřince začíná ožívat koncerty, poutěmi, adventními setkáními a bohoslužbami. V rekonstrukcích je něco očistného a dost z toho, co se v nedávné historii pokazilo, se dá společnou prací zaléčit. Kostel sv. Vavřince v Klení si zaslouží dokonat své vzkříšení třeba jen proto, že je krásný a jihočeská krajina by bez takových staveb nebyla tím, čím je. Za spolek Krajina Novohradska bychom rádi podpořili jednu z posledních fází rekonstrukce a můžete to udělat i vy prostřednictvím tohoto odkazu na sbírku na portálu Donio.
Fotografie klenského kostela z dubna 2021 ještě před obnovou fasády lodi. Foto: Mikuláš Vinař
Klenský kostel po obnově fasády, rok 2023. Foto: archiv Spolku pro záchranu budovy kostela v Klení, obec Benešov n. Černou, www.kostelkleni.cz
Začátek rekonstrukce márnice u kostela v Klení, rok 2020. Foto: archiv Spolku pro záchranu budovy kostela v Klení, obec Benešov n. Černou, www.kostelkleni.cz
Opravená márnice u kostela v Klení, rok 2020. Foto: archiv Spolku pro záchranu budovy kostela v Klení, obec Benešov n. Černou, www.kostelkleni.cz
Spolek vznikl v roce 2005, původně jako občanské sdružení.
Hlavním cílem spolku je ochrana a kultivace krajiny Novohradských hor a podhůří.
Náplní činnosti spolku je:
Propojování aktivit spolků, obcí, jednotlivců zaměřených na ochranu a kultivaci krajiny Novohradských hor.
Zprostředkovávání informací a vzdělávání veřejnosti, spolků, státní správy.
Snaha aktivně předcházet zásahům ohrožujícím krajinný ráz, cenné přírodní lokality apod., například nevhodným umístěním zástavby (územní plánování, KPÚ).
Snaha o zachování „paměti krajiny“ – kulturních prvků v kontextu krajiny.
Identifikační a kontaktní údaje
Krajina Novohradska z.s. zapsaný pod spisovou značkou L 4103 vedenou u Krajského soudu v Českých Budějovicích
IČ: 26998653
Sídlo organizace: Velký Jindřichov 13, 382 82 Benešov nad Černou
Bankovní spojení: 3383337359/0800
Struktura spolku
Členská schůze Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku a tvoří ji všichni členové spolku.
Předsednictvo Předsednictvo je statutárním orgánem spolku.
Předsednictvo řídí činnost spolku mezi zasedáními členské schůze, a to v souladu s rozhodnutími členské schůze a předsednictva.
Rok 2023 jsme začali iniciací širšího občanského odporu proti záměru vystavět v bývalé sklářské osadě Černé Údolí, kde natrvalo žije asi 19 lidí, komplex apartmánového hotelu s kapacitou 193 lůžek a 81 parkovacích míst. Developerský záměr byl stažen a momentálně hledá svou další podobu, která už nebude muset jít přes posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Náš spolek situaci monitoruje a spolupracuje s místními samosprávami na prevenci formou zkvalitnění územního plánování.
Zorganizovali jsme setkání v Černém Údolí (3.3. 2023 v penzionu Černé údolí), kam jsme pozvali místní obyvatele a další instituce a jednotlivce, kteří se v kauze angažovali. Následně jsme sepsali prohlášení Podpora Novohradským horám, které chceme dát k podpisu starostům místních obcí a dalším osobám a je možné je podepsat v elektronické verzi na webu spolku.
Následně jsme se věnovali komunikační strategii a hledání vize spolku. 14.4.2023 proběhl workshop k hledání vize moderovaný agenturou Kukutch. Jedním ze závěrů workshopu bylo věnovat se více komunikaci s místními obyvateli, což bylo určující pro plánování následných aktivit spolku. Proto jsme podali žádost o poskytnutí nadačního příspěvku Nadace Via v programu Dokážeme víc na realizaci projektu Zlepšení komunikace spolku Krajina Novohradska s místními obyvateli.
Na jaře jsme se věnovali kauze Jiřické nádrže. Připojili jsme se k aktivitě Biologického centra AVČR – konkrétně sepsání petice za připojení Jiřické nádrže do návrhu vyhlášení Přírodní památky Pohoří na Šumavě. (Jihočeský kraj navrhl v roce 2023 rozšířit území Přírodní památky Pohoří na Šumavě a prohloubit tím na příštích deset let ochranu biologicky cenného komplexu lučních, lesních a rašelinných biotopů v této části Novohradských hor a s nimi i velkého množství vzácných a ohrožených organismů. Jiřická nádrž ale v návrhu nepochopitelně chybí). Petici podepsalo během jediného měsíce více než 2000 lidí a v květnu 2023 ji její hlavní iniciátor, hydrobiolog a (tehdy) člen spolku Karel Šimek, předal spolu s dalšími hejtmanovi a zastupitelům Jihočeského kraje. Zapojili jsme se také to mediální kampaně proti nevhodnému komerčnímu rybolovu na Jiřické nádrži (pořad Nedej se).
Další kauzou řešenou v červenci bylo podání připomínky k návrhu Rybářství Nové Hrady s.r.o., které oznámilo v červnu 2023 svůj záměr používat „závadné látky“ ke krmení ryb na více než 20 rybnících včetně Zlaté Ktiše.
Spolky Calla a Krajina Novohradska se společně vyjádřily k plánovanému záměru použití závadných látek pro krmení ryb a k úpravě povrchových vod v rybnících v Novohradských horách a podhůří. Dne 11.7. bylo Městským úřadem Trhové Sviny (Odbor životního prostředí) ohlášeno zahájení správního řízení k vydání závazného stanoviska k plánovanému záměru Rybářství Nové Hrady s.r.o. použití závadných látek pro krmení ryb a k úpravě povrchových vod na rybnících. Mezi tyto rybníky, pro které se žádá o povolení k hnojení kejdou, NPK, vápnem a dalšími látkami, je jmenována také oligotrofní horská huminová nádrž Zlatá Ktiš, ale i další rybníky, které se nacházejí v blízkosti zvláště chráněných území nebo jsou přímo součástí Přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory, kde by rybníky měly mít speciální statut ochrany dle znění bodů Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2003 ze dne 30. 9. 2003 o zřízení Přírodního parku Novohradské hory. Navíc ve většině z uvedených rybníků je doložen výskyt zvláště chráněných živočichů. Oba spolky se přihlásily jako účastníci do správního řízení a ve stanovené lhůtě podaly k záměru připomínky, vycházející z konzultací s řadou odborníků na ochranu přírody, specialistů na hydrobiologii a vodní hospodářství.
V návaznosti na hledání vize spolku jsme si znovu potvrdili a hlasováním schválili, že jednou z významných činností spolku bude iniciativa podporující vznik CHKO Novohradské hory.
Konkrétní akce pořádané v roce 2023:
23.2. Kůrovec na Šumavě – zkušenost pro Novohradské hory
Přednáška Martina Haise v Kulturně-spolkovém domě v Nových Hradech
13.5. Exkurze do zaniklých obcí pod Kamencem
Exkurze do zaniklých obcí pod Kamencem: Pavlína, Schwerzviertel, Šance, Bärau.
Průvodci: Michaela Vlčková, Aleš Kurz
12.8. Noční pouť na Dobrou Vodu
Rozjímavé noční putování po stopách dávných poutníků Novohradskými horami. Z Nových Hradů krajem zaniklých vesnic Mýtiny, Veveří, Jedlice na Mandelstein a odtud na poutní místo Dobrá Voda.
Průvodce: Michaela Vlčková
19.8. Sousedský jarmark
Pořádali jsme spolu s Osadním Výborem Hojná Voda. Spolek tu měl svůj stůl, kde prezentoval svoji činnost. Byla zde také instalována výstava Nebeské Novohradky.
Garant akce: Klára Matoušková, podpořeno grantem z Nadace Via
7.10. Setkání s krajinou
Setkání určené zejména pro místní obyvatele (Horní Stropnice, Nové Hrady …) přestavující spolek. Instalována výstava Nebeské Novohradky, koncert Tomáše Růži a skupiny Handpan.
Garant akce: Michaela Vlčková, podpořeno grantem z Nadace Via
10.12. Adventní pouť do Pohorské Vsi
Rozjímavé putování o druhé neděli adventní z Benešova nad Černou (Kuří) do Pohorské Vsi a zase zpět přes zaniklé vsi Polžov a Klepná.
Je název besedy z (cyklu Zelených úterků) s Terezou Minárikovou. Beseda se uskuteční 16. 4. 2024 od 17:30 v Českých Budějovicích v kulturním klubu Horká vana (Česká 266/13). Akci pořádá sdružení Calla. Srdečně zveme a sejdeme se tam!
Novohradské hory jsou domovem jedné z nejvzácnějších šelem u nás. I když domovem dost nebezpečným. Podle výzkumné pracovnice organizace Alka Wildlife Terezy Minárikové, která šelmy na Novohradsku dlouhodobě monitoruje, žije rys ostrovid v Česku stabilně jen na dvou místech. V Beskydech a v širším pásu Šumavy a Pošumaví včetně Novohradských hor. V Novohradkách ale vydrží jeden rys v průměru pouhé dva roky, pak záhadně zmizí. Existují vážná podezření, že za to může ilegální pytlačení.
Rys ostrovid je vrcholový predátor. Jeho ekosystémovou rolí je regulace zejména spárkaté a vysoké lesní zvěře. Žádný vrcholový predátor se z podstaty nemůže přemnožit, na rozdíl od býložravé lesní zvěře, která nadělá podle odborných studií jen na českých lesích za rok škody mezi 4 až 10 miliardami Kč. Rys si hledá neobsazené teritorium, a pokud mu to konkurenční vztahy (zejména s člověkem) dovolí, vydrží na svém území i celý život.
Teritoria rysů jsou obrovská. Kočky obhospodaří v průměru 250 km² a kocouři i dvakrát tolik. Česko-bavorsko-rakouská populace se rozpíná od Norimberku přes Linec, celou Šumavu právě po Novohradské hory. Zde ale nastávají komplikace. Konkrétní jedinci s teritoriem v jádrovém území Národního parku Šumava jsou monitorováni i víc jak třináct let. Na Novohradsku ale zatím nevydržela ani jedna rysí rodina.
„V okrajových oblastech, jako jsou Novohradské hory, nám vydrží jeden rys dva roky. Od roku 2013, kdy organizace Alka Wildlife začala rysy monitorovat, zmizeli z Novohradských hor všichni, kteří se tam objevili. Během našeho sledování se tam vyskytlo minimálně osm rodin, sedm z nich je mrtvých. V současnosti je tam mladá kočka Laura, která přišla z Rakouska asi před dvěma lety a starý rakouský kocour Milo. Uvidíme, jak dlouho tam vydrží,“ říká v podcastu Podhoubí Tereza Mináriková. Novohradky jsou přitom pro rysa v podstatě ideálním biotopem včetně skalních útvarů, jak je známe třeba z Kamence, na které rysi rádi značkují.
Pytlačení rysa ostrovida je vzhledem k jeho statusu zvláště chráněného druhu trestným činem. Kriminalita spojená s volně žijícími druhy je v Česku bohužel bagatelizována jak na úrovni vyšetřování, tak trestů a neexistuje ani speciální útvar policie, který by se těmito případy zabýval. I tak se občas podaří vystopovat síť lovců, pašeráků a preparátorů, jako například při tzv. Operaci Lovec. Stálo by za to podobnou akci zaměřit na Novohradsko?
Celou epizodu podcastu Podhoubí o rysovi s Terezou Minárikovou si poslechněte zde.
Portál Hnutí DUHA šelmy.cz letos na jaře vydal velmi dobrou on-line publikaci, která na malém prostoru shrnuje důležitá fakta a uvádí věci na pravou míru. Je možné ji zdarma získat tady.
Mapa rozšíření tzv. šumavské neboli česko-bavorsko-rakouské rysí populace v rysích letech 2017-2019. Tmavě vyznačené kvadráty (10 x 10km) byly pozitivní ve všech 3 letech monitoringu, světlé kvadráty jen jeden (žlutě) nebo dva roky (oranžová) (rysí rok začíná na rozdíl od kalendářního 1.května). Zdroj: Belotti E. a kol. (2023): Lynx Monitoring Report for the Bohemian-Bavarian-Austrian Lynx Population in 2019/2020.
Od 8. 3. 2024 začala pro spolek Krajina Novohradska pracovat na pozici ředitelky Hana Bernardová. Seznamte se s ní v krátkém medailonku.
Hana Bernardová vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu a postgraduální program Economics for Transition na Schumacher College v Anglii. Pracovala osm let v oblasti územního plánování. V současné době spolupracuje s Nadací Pro půdu, jejímž cílem je zdravá, živá a úrodná půda a podpora drobných ekologických zemědělců. Zabývá se udržitelnými způsoby života, podporuje místní ekonomiku a šetrný vztah lidí k půdě. Přeložila knihy Krásnější svět je možný, naše srdce to ví od Charlese Eisensteina a Aktivní naděje od Joanny Macyové a Chrise Johnstona. Miluje přírodu, zahradničení a muzicírování. Novohradské hory má na dohled ze Slepičích hor.
