Revitalizace údolnice a zatrubněné vodoteče v Rychnově u Nových Hradů
V posledních měsících uplynulého roku probíhaly v Rychnově u Nových Hradů nemalé terénní úpravy v širokém pásu údolnice zatrubněného přítoku Prostředního a Velkého rychnovského rybníka. Napřímená, byť na několika místech porušená vodoteč stále odváděla vodu z okolí. Realizace na ploše přibližně dvou hektarů má mimo jiné za cíl vodu v krajině zadržet. Za projektem stojí Lesy ČR v rámci programu Vracíme vodu lesu. Projekt u Rychnova inicioval Martin Kysela, který má u LČR na starosti stavby vodního hospodářství. Nedaleko vsi Meziříčí u Malont vedl také podobný projekt „Chřástalí potok“. Těší nás, že jsme společně mohli připravit krátký rozhovor.
Co k projektu vedlo a jaké jsou jeho cíle, a jaké konkrétní úpravy v terénu proběhly?
Příprava této revitalizační akce byla poměrně jednoduchá, protože Lesy ČR vlastnily pozemek v rozsahu celé údolnice a nebylo nutné vykupovat pozemky. Nutnost výkupu pozemků v řadě případů znemožňuje revitalizace toků v zemědělské krajině. Zde byla situace jednodušší. Od zadání projektové dokumentace po realizaci díla uplynuly pouze dva roky.
Cílem projektu je revitalizovat vodní tok, který byl v 80. letech 20.soletí zatrubněn v rámci výstavby rozsáhlého odvodnění zemědělských pozemků. Vlastní návrh spočívá ve zrušení funkce trubního kanálu, který bude na 16 místech přerušen a potok bude vyveden do zamokřeného potočního pásu. Součástí návrhu je celková revitalizace potočního pásu, včetně vyhloubení tří větších a osmi menších tůní. Délka revitalizovaného toku je 594 m, plocha revitalizované nivy je více než 2 ha.
Momentálně jsou v procesu poslední práce na lokalitě. Zatím je na místě možné vidět pouze konkrétní prvky: jednotlivé tůně, příčné prahy v zemi vyskládané z kamenů, či příčně uložené kmeny stromů. V budoucnu bude ale lokalita plná života. Dá se předpokládat, jaké druhy jí obydlí? Můžeme očekávat i nějaké vzácné druhy živočichů či rostlin, které jinde najdou útočiště jen stěží?
Revitalizované území bude vyhovovat hlavně obojživelníkům, v současné době zde máme prokázán výskyt kuňky obecné, skokana hnědého a čolka velkého. Celé spektrum druhů obojživelníků bude určitě širší a do budoucna by jich mohlo území díky bohaté nabídce biotopů hostit až 10. Ve vodním toku se časem obnoví bentická (u dna žijící; pozn. ed.) společenstva, která se v zatrubněné vodoteči nemohla vyskytovat. Příležitost zde najdou také ptáci, již během průzkumu byly zaznamenány např. bekasiny otavní. U rostlin je to zatím velká neznámá, ze vzácnějších druhů jsme zde nezaznamenali žádné, což je způsobeno kombinací odvodnění a dlouhodobého intenzivního využívání lokality. Celá revitalizovaná údolnice ale časem zaroste mokřadním společenstvem a bude fungovat jako přirozená niva vodního toku.
Lze odhadnout, jak bude místo vypadat za rok, či za pět let? Jaké jsou další kroky a plány? Zbývá provést ještě několik dokončovacích prací, ale mluvili jsme také o exkurzi pro školy i veřejnost…
Cílem revitalizace je nastartovat přirozený rozvoj koryta toku a údolní nivy včetně mokřadů. Vzhledem k tomu, že území bylo dlouhodobě intenzivně zemědělsky využívané, hrozí, že revitalizované území může zarůstat nežádoucími rostlinami či společenstvy. Proto je v dalších letech po dokončení stavby počítáno s mozaikovitou údržbou spočívající v kosení a v redukci náletů dřevin. Tím podpoříme příznivý vývoj vegetace a existenci osluněných vodních biotopů, které mají nejvyšší biodiverzitu. Jelikož revitalizované plochy již v prvních letech (často již během stavby) přitahují řadu na vodu vázaných organismů, počítáme v letošním roce s uspořádáním přírodovědně zaměřené exkurze.
Foto: Mikuláš Vinař
Zdroj: Lesy ČR