Kdysi hrdé městečko, vznešené a jedinečné svou polohou. Ve výšce přes 900 metrů nad mořem, dnes výjimečné nejen pro svou historii, ale i pro jedno z nejčistších míst, co se týče ovzduší a světelného znečištění. Je to místo ducha a místo života a smrti. Místo proklaté a snad i posvátné. Pomalu vstává z popela a jeho osud v posledních letech značí převážně potomci původních obyvatel, kteří se snaží o jeho vzkříšení. Přitom stačilo velmi málo a mohl tu stát wellness resort nebo chatařská oblast. Díky usilí lidí, kteří zde ani nežijí, ale cítí zde své kořeny, se tu opět objevují střípky dávného života. Srdce a duch místa se navrací, ale hmotné za tím vším pokulhává. Ovšem právě díky tomu, že duše předchází tělo, by mnozí nazvali Pohoří místem posvátným. A není to tak dávno, kdy sem chodili tisíce a tisíce poutníků, aby navštívili kostel Panny Marie Dobré rady, který má sám velmi pohnutou historii. V dobách největší slávy, kdy se jiná poutní místa rušila, se sem přestěhovalo několik významných uměleckých děl například z kláštera Zlatá Koruna nebo z Pacova. Po odsunu původních obyvatel začal chátrat, až se roku 1999 pár dní před započetím rekonstrukce zřítila hlavní věž a strhla s sebou střechu i klenby hlavní lodi. Dnes se alespoň v jeho opravené části konají bohoslužby a ve zbytku komorní trhy. Potenciál místa je zřejmý a snad se sám kostel již nebude bránit případné rekonstrukci, když po více než 70 letech přijal malý zvon, který bude opět volat do krajiny a svolávat poutníky.
