Na samotné hranici stojí pozůstatky hostince, které si dnes lidé pletou se zříceninou hradu a o kterém nikdo neví, zdali tu skutečně stál, nebo se jedná o pouhou legendu. Hostinec byl ve své době vyhledávaným místem poutníků a dnes je schovaný hluboko v lesích. Kdyby zde dům zase stál, pravděpodobně by se jednalo o nejjižnější dům Čech a byl by to skutečně dům „na konci světa“, k němuž nevede jednoduchá cesta. Jakousi odloučenost podtrhuje umístění na jižní, tedy od Čech odvrácené straně kopce. Hraniční kameny jsou doslova na dohled a tato rozpolcenost paradoxně spojuje poutníky z obou zemí, kteří by zde mohli zasednout u společného ohně jako symbolu lidského setkání.
