Kostel byl vystavěn roku 1779 v pozdně barokním slohu na místě původní dřevěné kaple a svému účelu sloužil až do odsunu původních obyvatel po druhé světové válce. Od té doby byl opuštěn a chátral. Po revoluci vznikla sbírka na jeho rekonstrukci, avšak pouhých několik dní před jejím započetím se dne 30. května 1999 zřítila hlavní věž a strhla sebou i klenby hlavní lodi. První bohoslužba se zde konala až v září 2006 v rekonstruované sakristii a v následujících letech probíhala sanace původních zdí. Od té doby se zde konají mše o svátcích následované pohoštěním mezi zdmi nezastřešené hlavní lodi. Dne 22. května 2016 došlo k nejvýznamnější události od pádu železné opony, a sice vysvěcení a usazení zvonu v malé věži nad kaplí. Po více než 70 letech tedy opět zazněly zvuky, které zde po staletí svolávaly věřící z širého okolí.
Stávající stav:
Kostel byl rekonstruován po etapách a kaple včetně sakristie dnes mají novou střechu, včetně okapů a svodů. Okna na jižní i severní stranu byla osazena vitrážemi. Okolí kostela včetně prostoru mezi zdmi je odvodněno. Chybí tedy zastřešení hlavní lodi včetně vstupů, oken, podlah a souvisejících konstrukcí. Okolí kostela je srovnané, vyčištěné a využitelné pro různé akce.
Interiér kostela 
Zřícenina hlavní lodi kostela
Návrh rekonstrukce kostela
Kdysi poutní místo a záchytný bod viditelný z daleka. Dnes je schované za hustým listím javorové aleje a poníženě prosí po obnově. Opět sem táhne věřící i nevěřící. Svůj příběh si náš ztracený kostel musel prožít celý, abychom si ho mohli zase vážit. Nikdy by se zdaleka tolik nepsalo a nemluvilo o kostelu, který přežil několik desetiletí a byl opět vzkříšen rekonstrukcí krovu a omítek. Tempo krajiny a míst je jiné než to naše lidské. Často je nepochopitelné, neměřitelné a hlavně a především námi nepředvídatelné.
Pokud ho obnovíme v původní podobě, smažeme tak příběh nedávné doby – příběh, který nesmí být zapomenut. Mnohé jiné kaple a kostely plují v čase a prostoru neměnné, nedotknuté. Ten náš ovšem touží zůstat připomínkou dob již dávno zašlých, stejně tak dob dnešních a třeba i dob budoucích. Touží po tom být oslavou řemesla a odrazem svého domova.
KURZ architekti
Konstrukce kostela
Celkový tvar byl navržen s ohledem na krajinný ráz a okolní zeleň tak, aby se kostel opět stal dominantou a orientačním bodem v krajině. Dva hřebeny symbolizují dva národy, které spojuje společná víra. Výška vychází částečně z původního stavu před kolapsem a především z výšky okolních stromů.
Celkový návrh využívá masivních prvků ze smrkového a modřínového řeziva. Prvky jsou navrženy takových velikostí, aby s nimi mohl manipulovat jeden až dva lidé. Jednotlivé prvky střešní konstrukce budou sesazovány na vyznačeném staveništi vedle kostela a následně osazeny na místo mobilním jeřábem.
Hlavním prvkem konstrukce krovu je kombinace lomeného oblouku, skružové soustavy a příhradové soustavy. Tento systém nevyužívá vazných trámů a vytváří velkorysý otevřený a prosvětlený prostor. Celou soustavu uvádí ve funkčnost styk krokví v úžlabí. Tato dostředná síla je přenášena skrze oblouky nosných zdí. Rozporové síly jsou řešeny železobetonovým věncem, který se chová jako spojitý nosník ukotven do základů na jeho koncích. Toto řešení bylo navrženo z důvodu stáří stavby, aby se zamezilo trhlinám v původním zdivu a nerovnoměrnému sedání. Oblouky jsou skládané z coulových prken různých délek a sešroubovány po 600–700 mm. Příčné ztužení krovu je zajištěno dvojitým pobitím křížem.
Střešní krytina je z modřínového šindele. Úžlabí je kombinací plechu a skleněných šindelů.
Podlaha je navržena dřevěná – dubová špalíková. Bude přijímat otisky bot o něco rychleji než dlažba kamenná a již třeba za pár desítek let v ní budeme moci číst jak v knize. Kostel je bezbariérový.
Návrh © KURZ architekti