Z Nových Hradů přes zaniklé obce kolem Vysoké
Hojná Voda (Heilbrunn) – dnes jedna z místních částí Horní Stropnice, kdysi zcela samostatná obec s kostelem, zvonicí, hřbitovem, farou, školou, několika obchody a hostinci. Ostatně místní samospráva spravovala Hojnou Vodu až do 60. let 20. století. Tato horská osada se rozkládá v malebném sedle mezi Vysokou a Kraví horou. První písemná zmínka o ní je z roku 1553, kdy sem Vilém z Rožmberka přivádí skupinu 26 usedlíků a dřevařů. K jeho poctě je pak místo pojmenováno jako Vilémova hora. Roku 1564 je již zmiňován léčivý pramen, k němuž se váže pověst o místním dřevorubci, který si poranil nohu a v koruně buku spatřil sv. Annu. Ta mu poradila omývat si zranění vodou z nedaleké studánky, což mu zázračně pomohlo, brzy se uzdravil a tato událost se roznesla po okolí. Na místo zázraku začalo přicházet značné množství lidí. Nad studánkou byla postavena kaplička zasvěcená právě sv. Anně a v blízkosti pramene dokonce i lázeňský dům, který hostil značné množství významných osobností tehdejší doby, a to hlavně ze strany šlechty. Své zdravotní neduhy si tu léčili oba poslední Rožmberkové, tj. již zmiňovaný Vilém, ale i Petr Vok. Pobýval zde i Ladis von Kuenring, španělský generál a velvyslanec Octavian Spinola, či Jan Zrinský ze Serynu. V Hojné Vodě až do roku 1963 stál prostý jednolodní barokní kostel sv. Anny bez věže, pouze se sanktusníkem mezi lodí a presbytářem. Původně se jednalo o větší kapli z roku 1553, která byla rozšířena v letech 1625-30, a to nákladem Marie Magdalény Buquoyové. Osudným se mu stalo vysídlení Němců po roce 1945 a zejména vznik hraničního pásma na počátku 50. let 20. století. Ke všemu ještě jeho sedlová střecha byla kryta dřevěným šindelem a záměrně se neudržovala, stejně jako celý chrám, odsouzený tehdejším totalitním režimem v Československu k samovolnému zániku. Vedle kostela přes silnici dodnes stojí památkově chráněná hranolová třípatrová zvonice, u níž se spekuluje o možném starším původu, než tomu bylo u bývalého kostela. Snad zde stála již v roce 1359 coby strážní věž Vitorazské stezky vedoucí Šejbským průsmykem. V místě dnešní Hojné Vody stávala původně osada Lugek (Výhled), která později zanikla. Každopádně ale renesanční sláva tohoto lázeňského místa končí v souvislosti se vznikem a rozvojem blízkého poutního barokního místa Dobré Vody, kde byl kostel vystavěn v letech 1706-15. Kromě lázní zde byl údajně v místě dnešního hotelu vybudován i rožmberský lovecký zámeček. A na místě kaple v dnešních Starých Hutích údajně stávala sklárna pod Vilémovou horou. Název Hojná Voda ve smyslu hojivá se zřejmě odvozením od německého Heilbrunn začal užívat díky národnímu obrození a Františkovi Palackému. Na přelomu 19. a 20. století si zde své zdravotní neduhy léčil při pravidelných pobytech známý český spisovatel Zikmund Winter, který tu napsal podstatnou část svého historického románu Mistr Kampanus. Další památkově chráněnou záležitostí je v místě i cenná barokní plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1767, která je doplněná balustrádou i almužním sloupkem. Pod ní se nalézá novodobý mohutný zvon Setkávání, zavěšený ve volné krajině do tzv. sluneční brány a darovaný známou zvonařskou firmou Perner. V blízkosti pomníku padlým z 1. světové války, který se jako jeden z mála v této oblasti Novohradska dochoval do dnešních dní v téměř původní podobě (chybí pouze dvoukřídlá orlice v jeho vrcholu), byla v roce 2014 umístěná pamětní deska zdejšího rodáka Františka Bindera, podplukovníka letectva in memoriam, který se coby palubní střelec bombardéru účastnil za 2. světové války bitvy o Británii, což se mu bohužel stalo osudným a zemřel během operačního letu 4.3. 1942.
Hojná Voda (deutsch Heilbrunn) – heute einer der Ortsteile von Horní Stropnice, einst ein völlig eigenständiges Dorf mit Kirche, Glockenturm, Friedhof, Pfarrhaus, Schule, mehreren Geschäften und Gaststätten. Bis in die 1960er Jahre lebte Hojna Voda als eine selbständige Ortschaft. Dieses Bergdorf liegt in einem malerischen Sattel zwischen den Hügeln Vysoká und Kraví hora. Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1553, als Wilhelm von Rosenberg eine Gruppe von 26 Siedlern und Holzfällern hierher brachte. Ihm zu Ehren wurde der Ort dann Wilhelmsberg genannt. Im Jahr 1564 wurde eine heilende Quelle erwähnt, mit der eine Geschichte über einen örtlichen Holzfäller verbunden ist. Er verletzte sich am Bein. Da sah er in der Krone einer Buche die Heilige Anna. Sie riet ihm, seine Wunde mit Wasser aus einer nahe gelegenen Quelle zu waschen, was ihm auf wundersame Weise half. Er erholte sich bald und seine Geschichte verbreitete sich in der Gegend und lockte eine große Anzahl von Menschen zu der wundersamen Quelle. Über dem Brunnen wurde eine der heiligen Anna geweihte Kapelle errichtet, und in der Nähe der Quelle wurde sogar ein Badehaus gebaut, in dem sich zahlreiche bekannte Persönlichkeiten insbesondere aus dem Adel aufhielten. Die beiden letzten Herren von Rosenberg, d.h. der ältere Wilhelm und danach auch Peter Vok, wurden hier behandelt. Auch Ladis von Kuenring, der spanische General und Botschafter Octavian Spinola und Jan Zrinský von Seryn hielten sich hier auf. In Hojná Voda stand bis 1963 eine schlichte, einschiffige Barockkirche der Heiligen Anna ohne Turm, mit nur einem Sakramentshäuschen zwischen dem Kirchenschiff und dem Presbyterium. Ursprünglich handelte es sich um eine größere Kapelle aus dem Jahr 1553, die 1625-30 auf Kosten von Maria Magdalena Buquoy vergrößert wurde. Die Vertreibung der Deutschen nach 1945 und die anschließende Schaffung der Grenzsperrzone in den frühen 1950er Jahren erwiesen sich als fatal. Das mit Holzschindeln gedeckte Giebeldach wurde nicht mehr erhalten, und die Kirche verfiel allmählich. Der damalige kommunistische Staat hatte keine Interesse an dem Bau mehr. Neben der Kirche auf der anderen Straßenseite steht ein dreistöckiger, quadratischer Glockenturm, der unter Denkmalschutz steht. Man vermutet, dass er älter als die Kirche sein könnte. Möglicherweise stand er bereits 1359 als ein Wachturm an dem Weg nach Weitra. Dieser Handelsweg führte durch den Šejby-Pass nach Österreich.
An der Stelle des heutigen Hojná Vody gab es ursprünglich eine Siedlung namens Lugek (Výhled), die später verschwand. Der Ruhm dieses Heilbades aus dem 16.Jahrhundert ging mit der Entstehung und des neuen nahe gelegenen Wallfahrtsortes zu Ende. Maria BrünnelDobrá Vody, wo 1706-15 eine Kirche gebaut wurde. Neben dem Kurbad soll an der Stelle des heutigen Hotels auch ein Jagdhaus der Rosenbergs errichtet worden sein. Und an der Stelle der Kapelle im heutigen Staré Huty soll sich unter Vilémova Hora eine Glashütte befunden haben. Der Name Hojná Voda im Sinne von Heilung stammt wahrscheinlich aus dem deutschen Heilbrunn und kam dank der nationalen Wiedergeburt und František Palacky in Gebrauch. Um die Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert hielt sich der berühmte tschechische Schriftsteller Zikmund Winter, der einen großen Teil seines historischen Romans „Herr Kampanus“ schrieb, regelmäßig hier auf, um seine gesundheitlichen Beschwerden zu kurieren. Ein weiteres geschütztes Denkmal ist die wertvolle Barockskulptur des Heiligen Johannes von Nepomuk aus dem Jahr 1767, die von einer Balustrade und einer Almosensäule begleitet wird.
Darunter befindet sich die moderne, massive Glocke der Versammlung, die im sogenannten Sonnentor in der freien Landschaft hängt und von der bekannten Glockenfirma Perner gestiftet wurde. In der Nähe des Denkmals für die Gefallenen des Ersten Weltkriegs, das eines der wenigen in diesem Gebiet von Novohradsko ist, das bis heute fast in seiner ursprünglichen Form erhalten geblieben ist (nur der doppelflüglige Adler an der Spitze fehlt), wurde 2014 eine Gedenktafel für den gebürtigen Einheimischen František Binder angebracht, der als Oberstleutnant der Luftwaffe in memoriam als Deckschütze eines Bombers am Zweiten Weltkrieg teilnahm. Leider wurde ihm dies zum Verhängnis und er starb während eines Einsatzfluges am 4. März 1942.