Přes Svatou Trojici na Žumberk
Poutní místo Svatá Trojice je jedinečně umístěné v krajině, asi 2 km jižně od Trhových Svinů.
Počátky poutního místa sahají zřejmě až do 15. století. Podle pověstí se tu ukazovala tři světla a tři dětské postavy v bílém rouše. Podle jiné legendy tu oráč slyšel zpěv a měl vidění třech mládenců, kteří mu přikázali postavit kapli. Když namítal, že nemá materiál na stavbu, bylo mu sděleno, že má vše připravené v kůlně. A když se vrátil domů, opravdu zde našel složený materiál, tak se pustil do stavby. Po realizaci tohoto úmyslu u kaple vytryskl ze země pramen léčivé vody. Další legenda praví, že během stavby spadlo malé dítě pod vůz, ale nic se mu nestalo, což bylo považováno za zázrak a znamení.
Současná stavba poutního kostela byla zřejmě realizována v letech 1708-1710 za svinenského faráře Kašpara Josefa Maruny, nákladem hraběte Vojtěcha Buquoye, přičemž okolní ambit byl vystavěn o mnoho let později, snad až ve 20. letech 18. století. Číslovka tři a její násobky samozřejmě hrají zásadní roli hlavně u stavby dominantního kostela, jehož ústřední prostor má šestiboký půdorys, na který jsou střídavě napojena tři půlkruhová a tři pravoúhlá ramena. Nad těmi půlkruhovými se vypínají tři věže a nad středovou kupolí pak věž s dvanáctibokou lucernou. V rozích mezi rameny se nachází šest válcových schodišťových přístavků. Okolní šestiboký ambit má každou stranu vyplněnu třemi poli klenby a třemi oblouky arkád. Další tři věže symetricky vyčnívají ze třech stran ambitu a v jejich přízemí jsou zřízeny vstupy do areálu.
Vnitřní malířská výzdoba chrámu je dílem českobudějovického Karla Bonanella. Jejím základem jsou na klenbách biblické výjevy s učením o trojjediném Bohu. Křest a Proměnění Páně spolu s Abrahámem a třemi anděly. Hlavní oltář je logicky zasvěcen Nejsvětější Trojici, postranní pak sv. Floriánovi a Panně Marii Sněžné. Obraz z posledně jmenovaného oltáře byl ale v 90. letech 20. století odcizen. Ostatně tato doba byla pro odlehlou stavbu značně devastující a vloupání i krádeží zde tehdy proběhlo velmi mnoho, hovoří se až o jedenácti případech. Hodně depresivně tehdy působily okraje pláten ponechané v rámech po vyříznutí samotného obrazu. V současnosti probíhá dlouhodobá rekonstrukce kostela, na níž se podílí i Městský úřad v Trhových Svinech a je tak příkladem příkladné spolupráce obecní samosprávy s katolickou církví.
Kromě chrámu zde můžeme navštívit i kapličku Zjevení Nejsvětější Trojice s pramenem léčivé vody. Právě ta stála u zrodu celého poutního místa a je opět pozoruhodná svatotrojiční symbolikou v podobě trojbokého půdorysu a trojúhelnými okny. Pod kostelem pak můžeme spatřit budovu bývalých lázní. Mezi dvěma modříny se nalézá i kříž majora Bernarda Codla z roku 1866, coby připomínka úmrtí tohoto významného trhosvinenského rodáka a zároveň i vojáka rakouské monarchie, který jako vysloužilý dělostřelec zemřel v roce 1865.
Poutní místo bylo navštěvováno především lidmi ze sousedních Trhových Svinů. Drželo se tu údajně devět slavností k Nejsvětější trojici, které byly vždy spojeny s procesím. Na slavnost Nejsvětější trojice, která je pohyblivým svátkem (koná se vždy na první neděli po Hodu božím svatodušním, tedy po Letnicích, svátku připomínajícím seslání Ducha svatého), přicházeli i poutníci ze vzdálenějších míst. Konala se sem také procesí za úrodu a v květnu a říjnu mariánské pobožnosti. Přicházela sem procesí z Komařic, Jílovic i jiných míst. Der
Wallfahrtsort Heilige Dreifaltigkeit ist einmalig in der Landschaft gelegen. Es liegt 2 km südlich von Trhové Sviny. Der Ursprung des Wallfahrtsortes geht auf das 15. Jahrhundert zurück. Der Legende nach erschienen hier drei Lichter und drei Kinder in weißen Gewändern gezeigt. Nach einer anderen Legende hörte ein Pflüger hier Gesang und hatte eine Vision von drei jungen Männern. Sie befahlen ihm, eine Kapelle zu bauen. Als er einwendete, dass er kein Baumaterial habe, wurde ihm gesagt, dass er alles im Schuppen bereit habe. Als er zurückkam, fand er die Baumaterialien tatsächlich zusammengefaltet im Schuppen. Also begann er mit dem Bau. Nachdem er die Aufgabe erfüllt hatte, sprudelte in der Nähe der Kapelle eine Quelle mit heilendem Wasser aus dem Boden. Eine andere Legende besagt, dass während der Bauarbeiten ein kleines Kind unter einen Wagen fiel, aber unverletzt blieb, was als Wunder und Zeichen angesehen wurde.
Der heutige Bau der Wallfahrtskirche wurde offenbar zwischen 1708 und 1710 unter dem Swine-Pfarrer Kašpar Josef Maruna auf Kosten des Grafen Vojtěch Buquoy durchgeführt, zunächst ohne den Ambo, der die Kirche umgibt. Diese wurden viele Jahre später, vielleicht in den 1820er Jahren, gebaut. Die Zahl Drei und ihre Vielfachen spielen vor allem bei der Konstruktion von kirchlichen Wahrzeichen eine wichtige Rolle. Der zentrale Raum hat einen sechseckigen Grundriss, an den abwechselnd drei halbkreisförmige und drei rechteckige Arme angeschlossen sind. Die drei Türme erheben sich über die halbrunden Türme und den Turm mit der zwölfeckigen Laterne über der zentralen Kuppel. In den Ecken zwischen den Armen befinden sich sechs zylindrische Treppenverlängerungen. Der umlaufende sechseckige Bereich ist an jeder Seite mit drei Gewölbejochen und drei Arkadenbögen versehen. Drei weitere Türme ragen symmetrisch an drei Seiten des Geländes hervor und bilden mit ihren Erdgeschossen die Eingänge zum Gelände. Die Innenausmalung der Kirche ist ein Werk von Karel Bonanello aus Budweis. Es basiert auf biblischen Szenen in den Gewölben mit der Lehre des dreieinigen Gottes. Die Taufe und die Verklärung des Herrn zusammen mit Abraham und den drei Engeln. Der Hauptaltar ist der Heiligen Dreifaltigkeit gewidmet, der Seitenaltäre dem Heiligen Florian und Maria Schnee. Das Gemälde des letztgenannten Altars wurde jedoch in den 1990er Jahren gestohlen. Die letzten Jahre waren für das abgelegene Gebäude sehr verheerend, und es gab viele Einbrüche und Diebstähle, bis zu elf Fälle wurden gemeldet. Die Ränder der Leinwände, die in den Rahmen zurückgelassen wurden, nachdem die Diebe ihre eigenen Bilder herausgeschnitten hatten, waren sehr traurig. Die Kirche wird derzeit unter Beteiligung des Gemeindeamtes von Trhové Sviny langfristig rekonstruiert und ist damit ein Beispiel für eine vorbildliche Zusammenarbeit zwischen der Gemeindeverwaltung und der katholischen Kirche.
Neben der Kirche können Sie auch die Dreifaltigkeitskapelle mit einer Heilwasserquelle besuchen. Sie war die Geburtsstätte des gesamten Wallfahrtsortes und zeichnet sich auch durch die Symbolik der Heiligen Dreifaltigkeit in Form eines dreieckigen Grundrisses und dreieckiger Fenster aus. Unterhalb der Kirche können wir das Gebäude des ehemaligen Kurbads sehen. Unter den beiden Lärchenbäumen befindet sich auch ein Kreuz von Major Bernard Codl aus dem Jahr 1866, das an den Tod dieses bedeutenden Einheimischen und Soldaten der österreichischen Monarchie erinnert, der 1865 als Artillerie-Veteran starb.
Der Wallfahrtsort wurde vor allem von Menschen aus dem benachbarten Trhové Sviny besucht. Es heißt, dass hier neun Feste zu Ehren der Heiligen Dreifaltigkeit gefeiert wurden, immer begleitet von einer Prozession. Am Fest der Heiligen Dreifaltigkeit, das ein bewegliches Fest ist (es findet immer am ersten Sonntag nach Pfingsten statt, dem Fest zur Erinnerung an die Aussendung des Heiligen Geistes), kamen die Pilger von sehr weit her. Außerdem gab es Ernteprozessionen und Marienandachten im Mai und Oktober. Die Prozessionen kamen aus Komařice, Jílovice und anderen Orten hierher.
ČÍŽKRAJICE (Sitzkreis) – samostatná obec ležící na jazykovém rozhraní podhůří Novohradských hor. Převládalo zde česky hovořící obyvatelstvo, kdežto sousední Chvalkov a Klažary již byly německé. V minulosti zde bylo drobné šlechtické sídlo. Pozůstatky původní tvrze jsou patrné na č.p. 31 a 33 v samotném centru obce u křižovatky na Žumberk. Nevšední je nově rekonstruovaná brána do zemědělské usedlosti č.p. 7 na severním okraji obce. Až do roku 2018 tudy procházela hlavní silnice mezi Trhovými Sviny a Benešovem nad Černou. Tato velká klenutá brána je součástí mohutné vysoké ohradní zdi a byla dříve mylně považována za součást opevnění celé vesnice. Cennou kamennou barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1723 nalezneme na návsi u již zmíněných pozůstatků původní tvrze. Přes silnici vlevo pak neogotická návesní kaple sv. Rozálie se zvonicí z roku 1862.
ČÍŽKRAJICE (Sitzkreis) – selbständige Gemeinde an der ehemaligen Sprachgrenze am Fuß des Gratzner Berglandes. Die überwiegende Bevölkerung war tschechischsprachig, während die benachbarten Chvalkov und Klažary bereits deutsch waren. In der älteren Vergangenheit gab es eine kleine Festung-Residenz. Die Überreste der ursprünglichen Festung sind bei den Hausnummern 31 und 33 im Zentrum des Dorfes an der Kreuzung nach Žumberk zu sehen. Ungewöhnlich ist das neu renovierte Tor zum Bauernhaus Nr. 7 am nördlichen Rand des Dorfes. Bis 2018 führte durch das Tor die Hauptstraße zwischen Trhové Sviny und Benešov. Dieses große Bogentor ist Teil einer massiven, hohen Mauer und wurde früher irrtümlicherweise für einen Teil der Befestigung des gesamten Dorfes gehalten. Eine wertvolle barocke Steinstatue des Heiligen Johannes von Nepomuk aus dem Jahr 1723 befindet sich auf dem Dorfplatz in der Nähe der Überreste der ursprünglichen Festung. Auf der anderen Straßenseite befindet sich links die neugotische Dorfkapelle St. Rosalie mit einem Glockenturm aus dem Jahr 1862.
KLAŽARY (Glasern) – dnes osada obce Kamenná, původně čistě německá obec a jak je z jejího německého názvu patrné, jednalo se o zastavěné území vedle údajně jedné z nejstarších skláren na Novohradsku. Klažary jsou krátkou údolní lánovou vsí s prořídlou zástavbou. Jednotlivé usedlosti s dlouhými zadními pásy pozemků stojí osamoceně na svazích nad Svinenským potokem. Údolní lánové vsi se v jižních Čechách příliš nevyskytují, ale zde jich je hned několik – Kondrač, Mezilesí a Dluhoště. Objekt někdejšího panského dvora č.p. 14 na severovýchodním okraji vsi – dnes honosně upraven na residenci s luxusním ubytováním, v sobě snad skrývá místo někdejší středověké tvrze, která zanikla již ve 2. polovině 16. století. Cenná boží muka sloupkového typu s velkou hlavicí na soukromém pozemku za č.p. 5 byla na konci prvního desetiletí tohoto století zprvu vyvrácena a později zmizela úplně. Dle vyjádření starosty Kamenné je nechal majitel pozemku restaurovat. Oproti nim o kus dále u silnice vpravo pak naštěstí doposud stojí kamenný kříž s německým nápisem na jeho podstavci „Gelobt sei Jesus Kristus in Ewigkeit“ (Pochválen buď Ježíš Kristus na věky věků). Zatímco jedna drobná sakrální památka se zde v období okolo roku 2010 ztratila, jiná (právě tento kříž) se dočkala svého znovuobnovení. Socialismus totiž přečkal pouze podstavec a samotný kříž je až novodobou záležitostí z této doby a z iniciativy německých rodáků. Ostatně jak jinak v pohraničí… Dnes obě části dokonale sjednotila patina v jeden celek.
KLAŽARY (Glasern) – heute eine Siedlung des Dorfes Kamenná, ursprünglich ein rein deutsches Dorf und, wie aus dem deutschen Namen hervorgeht, eine Siedlung angeblich den ältesten Glashütten in dieser Region. Glasern war ist ein Waldhufendorf mit streifenförmigen Fluren. An den Hängen oberhalb des Schweinitzer Baches stehen einzelne Gehöfte mit langen Flurstücksgrenzen. In Südböhmen gibt es nicht viele Talorte (Waldhufendörfer), aber es gibt einige – Kondrač, Trautmanns und Dluhoště. Das Gebäude des ehemaligen Herrenhauses Nr. 14 am nordöstlichen Rand des Dorfes – heute prächtig umgebaut zu einer Residenz mit Luxusunterkünften – verbirgt vielleicht den Standort einer ehemaligen mittelalterlichen Festung, die in der zweiten Hälfte des 16. Jhds verschwand. Ein wertvoller steinerner Bildstock mit einem großen Kopf auf dem Privatgrundstück hinter Nr. 5 wurde erst Ende des ersten Jahrzehnts dieses Jahrhunderts umgestürzt und verschwand später ganz. Nach Angaben des Bürgermeisters von Kamenná hat der Eigentümer des Grundstücks den Bildstock restaurieren lassen. Glücklicherweise steht ein Steinkreuz mit der deutschen Inschrift „Gelobt sei Jesus Christus in Ewigkeit“ ein Stück weiter auf der rechten Straßenseite. Während ein kleines sakrales Denkmal in der Zeit um 2010 verloren ging, wurde ein anderes (dieses Kreuz) restauriert. Nur der Sockel hat die kommunistische Herrschaft überlebt, und das Kreuz selbst ist ein modernes Objekt, das von deutschen Einheimischen initiiert wurde. Sie ist in den Grenzgebieten weit verbreitet… Heute sind die beiden Steinteile durch die Patina zu einem Ganzen zusammengewachsen.